Darth Vader netečně zíral z okna.
Nemohl se smířit se svou novou, absurdní existencí.
Palpatin byl vzteky bez sebe.
Potřeboval válečníka, ne zhroucenou trosku.
„Pojď se mnou!“ přikázal.
Vader neochotně poslechl.
Sestoupili do temného podzemí Palpatinova paláce.
Zde ukrýval své největší bohatství.
Sithské holocrony.
V nich byly navždy spoutány duše dávných učenců i bojovníků připravené
kdykoli předat moudrost a Sílu svému vlastníkovi.
Vader se otřásl.
Cítil se jako vězeň v klaustrofobním prostředí svého obleku,
ale spoutané duše na tom byly tisíckrát hůř.
„Takže mám být vděčný i za to málo, co mi zbylo?“
Palpatin se usmál: „Ano, to bys měl.“
Čt, 2010-04-29 15:45 — Danae
Brrr, Palpatin psycholog.
Brrr, Palpatin psycholog. Tomu bych se nechtěla dostat na gauč...
Čt, 2010-04-29 12:35 — Profesor
Ano, nikdy na tom nejsme tak
Ano, nikdy na tom nejsme tak mizerně, jak se nám zdá. Vždycky je na tom někdo hůř. Jenom nevím, jestli mne to má těšit.
Moc dobré.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit