Chtěla bych ti být vším. Trávit s tebou každou minutu svého času. Být s tebou, třeba jenom kvůli tomu, abych se na tebe mohla dívat a naslouchat ti. Byla bych ti věrná a nikdy tě neopustila. Udělala bych pro tebe úplně všechno.
„Ale já o to nestojím,“ řekl jsi a zabil tak všechny moje naděje. „Vždyť mi nenecháš ani chvilku klidu. Promiň, ale takhle to dál nejde.“ A bez dalšího slova jsi odešel.
Nastalo náhlé vystřízlivění. Zbořil jsi mi svět a vzal mi smysl života. Za to, že jsem se pro tebe chtěla obětovat.
Byla by snad moje oběť sobecká?
Čt, 2010-04-29 21:51 — Profesor
Já být klukem a mít takovou
Já být klukem a mít takovou slečnu, o jaké tu píšeš, tak ji pošlu k vodě taky hodně rychle. Vždyť by ho nenechala ani svobodně dýchat.
Sorry, jsem holt cynik.
Čt, 2010-04-29 22:00 — neviathiel
Tak to jsme asi dvě, ale mně
Tak to jsme asi dvě, ale mně napadlo totéž... a doufám, že ta otázka je myšlena přesně tak, jak jsem ji pochopila...
A vzpomněla jsem s na pár kamarádek, pro které existoval jen kluk a pak někde daleko to ostatní a všechny dopadly stejne:/
A přitom to vlastně nebyla vina toho kluka.
Čt, 2010-04-29 22:19 — eliade
Trefa do černého. Ta otázka
Trefa do černého. Ta otázka byla myšlena přesně tak. A takhle to muselo dopadnout...
Čt, 2010-04-29 21:27 — Peggy
Krutá realita. Tak to v
Krutá realita. Tak to v životě často chodí :-(
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit