Vědění

Strážce listuje. Já nerozumím.
„K čemu je?“
„Je v ní vědění nás všech. Úplně všech.“
Pomyslím na tvář ve stínu a špičaté zuby.
„Kouzla s časem i mimo čas. Odpověď, jak přežít bez města. Jak otevřít oči člověku. Jak jej vtáhnout do našeho světa. Možná dokonce, jak to zvrátit.“
„Z čeho žije?“
Nemusím říkat kdo.
„Z lidských myslí a smyslů.“
Horečně listuje a všechny jeho tváře jsou nadšený chlapec.
„Kouzlo je vratné,“ řekne pak. „Musí je však vrátit ten, kdo je vytvořil.“
„Není jiná možnost?“
„Protikouzlo. Dokážu je provést, ale nebude to jednoduché. Budeme potřebovat pomoc. Musíš za ni zaplatit.“