Vážně míněnou poezii píšu jenom pro sebe a do drabble podoby se dostala jen následkem vyčerpání a nechuti tvořit něco nového. Ze začátku jsem vlastně doufala, že si jí nikdo moc nevšimne. A pak jsem nějak otrnula. Tak tady to máte!
Promluvte k rukám křečovitě svírajícím
modlitbu, jež na rtech usychá jak slza
zpívejte očím, ve kterých tančí stíny
prstům, jež samy sobě píší
příkaz k okamžitému spoutání
Těm, kteří uvěřili
že v nezastavitelném pádu
se navždy uhnízdili
šeptejte
jako když dítě uspáváte
Zvěstujte soudcům víry věrných a chyb pochybujících
samozvaným strážcům bran království
skoupým klíčníkům lakomě kupícím dary milosti
zlodějům plamenných mečů ze zbrojnic andělů,
řekněte plachým i svévolným,
těm, kteří své oči k horám nepozvedají,
šťastně či hořce přivyklým beznaději
jako stránkám bulvárních novin po ránu.
Svět dosud nebyl rozťat v půli
navzdory součtům soudům soužením
ještě je
naděje.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je krásné!
Esclarte
To je krásné!
Děkuji.
Rya
Děkuji.
Ano. Díky za výběr, utekla by
Lee
Ano. Díky za výběr, utekla by mi.
Díky!
se.id
Díky!
Vždycky je naděje.. :) je to
strigga
Vždycky je naděje.. :) je to nádherný.
Děkuji!
se.id
Děkuji!