Příliš dobře znám promarněné šance, o nichž je toto drabble. Po druhé sérii se ráda přikláním k představě, že si Peggy vzala Daniela. Ale i když bolest zmizí, jizvy zůstanou (a naopak).
Peggy je spokojená se svým předchozím životem.
Pravda, problémy se mu nevyhnuly. Peggy ale vždycky byla bojovnice. Teď už nebojuje, jen vzpomíná.
Znovu jí vyvstane v mysli Danielův úsměv. Zemřel před pěti roky. Seděla u něj do poslední chvíle, ani na okamžik neodvrátila zrak. Příliš dobře totiž věděla, jaké to je ztratit z dohledu vašeho milovaného… a víckrát ho nespatřit.
Vybaví si jinou tvář a srdce se jí bolestivě stáhne. Nikdy nedostala šanci si se Stevem zatančit. A nyní už je příliš pozdě a Peggy nezbývá nic jiného, než si aspoň vysnít jejich tanec dřív, než ji definitivně pohltí stíny.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:-( Moc smutné. Ale zas na
Julie
:-( Moc smutné. Ale zas na druhou stranu jí věřím, že si dokáže dát dohromady dobrý život.