Král měl celou suitu těch nejlepších a nejpovolanějších pro výklady snů.
Dnes se ale všichni plížili kolem stěn jako přízraky. Vyhýbali se mu pohledem.
Místo odpovědí na něj vrhali napůl omluvné, napůl vyděšené, a tak trochu zkoumavé pohledy.
Do šera uvnitř jeho mysli žádný z nich nahlédnout nedokázal.
Kromě jediného.
Jeho ortel, ačkoli zazněl téměř lítostivě, byl neúprosný.
A o správnosti se, při vší děsivosti, nedalo pochybovat.
Myslí mocného panovníka se začaly honit záblesky lucidity s temnými přízraky zvířeckosti.
Sedm let života bez rozumu, v přítmí lesa.
Stín byl úkrytem i hrozbou, tišil i znepokojoval.
Návrat do světla nebyl jednoduchý.
Vracíme se ke králi Nebukadnezarovi, do knihy Daniel, konkrétně kapitola 4.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ono mi vážně nezbývá než jen
Terda
Ono mi vážně nezbývá než jen němě obdivovat. (Někdo se tu hlásil o ty čajový lžičky, tak se taky přidávám)
Tak jo, čajový lžičky:
Owlicious
Tak jo, čajový lžičky:
Babyloňani byli děsně vysazení jak na sny, tak na všemožná jiná znamení a věštění (no, prostě starověk, co si budeme povídat). Nebukadnezar (největší z babylonských králů, aspoň pokud věříme Bibli) měl sny poměrně často. A stejně často si je nechával vykládat. Jenže se mu párkrát stalo, že se probudil vyděšený, a vlastně nevěděl, co se mu to zdálo - nebo věděl a stejně mu to nikdo z jeho suity nedokázal přeložit do srozumitelné řeči.
Jenže se na jeho dvoře vyskytoval jako jeho rádce jistý hebrej - Daniel - který mu s pomocí svého Boha tyhle sny vyložit (nebo dokonce i převyprávět) dokázal.
V tomhle konkrétním snu šlo o to, že milý král se, ve vší své velkoleposti, na sedm let zblázní a uteče do lesa, kde bude žít jako zvíře. Pak se mu rozum vrátí a on znovu usedne na trůn. A měl to celé brát jako ultimátní lekci v tom, že Bůh Izraele - kterého už několikrát předtím měl tendence uctívat, ale vždycky ho to zase rychle přešlo - je tím jediným pravým a svrchovaným Bohem.
Zato já si připadám jako
Terda
Zato já si připadám jako naprostý nevzdělanec. Ale to je u mě celkem normální stav. Děkuji vřele za obsáhlou odpověď. Duben je výbornou příležitostí, jak si doplnit vzdělání. :)
To je ten s tím salátem, žejo
Gwen
To je ten s tím salátem, žejo? Teda jak zcvoknul a jedl trávu jako dobytče.
Po přečtení odpovědi na Terdin koment:
Jo! Nejsem blbá, nejsem úplně blbá (nadšený taneček)
Jop, tohle byla taky zvláštní
Zuzka
Jop, tohle byla taky zvláštní epizodka... Pěkně připomenutá, díky :)
Krásné. Připomnělo mi to
Lee
Krásné. Připomnělo mi to drabble od Danae, které bylo o tomtéž, ale přirozeně jiné. Nevím, jestli jsi ho četla (když tak tu - http://sosaci.net/node/8767), myslím, že s tvým jde hezky dohromady, protože ty píšeš o osudovosti a strachu předtím a ona o radosti potom. :)