Prášky

"Hezky papej." Jedna lžička. Skelné oči a horká důvěra. Princezna seděla v lehounké košilce na kamenné podlaze vysoko ve věži. Vlasy rozcuchané, zarudlé oči - od nemoci, od pláče.
"Hezky otevři pusinku..." poslechla. V puse jí přistálo něco pálivého. Do očí jí vhrkly slzy. Čísi ledové ruce se dotkly jejího čela.
"Spolkni to, no tak, princezno..." nikoho neviděla, ale polkla. Z levého oka jí utekla slza.
"Je to s ní vážné, jsi si s tímhle vážně jistý, Tome?"
"Vždycky."
Slyšela hlasy. Splývaly jí. Možná na chvilku zahlédla roušku. Oči se jí zavíraly. Prášky na lžičce se střídaly s pálivou tekutinou...
Umře.