Náhlý pád

Šel, jak nejrychleji mohl, ji vláčel s sebou, téměř ji táhl po zemi.
Kolem nich hustý, neprostupný les, sem tam z mechu vykoukl kus tvrdé skály.
Už tam téměř byli.
Cesta stoupala prudšeji a on ve svém vzteku přehlédl varovnou tabuli.
Byl zadýchaný, plíce ho pálily, ale nezastavil se, ani nezpomalil. Občas se rozhlédl, aby se ujistil, kde je.
Došel na vrchol kopce, pod ním se rozprostíralo koryto řeky, které vymílala voda po dlouhá léta. Odtud mohou pokračovat.
Prudce se otočil, na ni zapomněl. Chvíli nic, pak se ozvalo žuchnutí.
"Sakra!" Zaklel.
A přesně takhle spadla Nerostovi pláštěnka ze srázu.