Tentokrát v poněkud jiném duchu…
Život byl čím dál víc na sviňu.
Nejprve ztratil práci.
Potom se musel rozloučit s dcerou. Nevěděl, zda ji ještě někdy v životě spatří. Ale doufal, že v Anglii bude v bezpečí. Snad…
Lidé z jeho okolí mizeli čím dál rychleji. Kohnovi… Hirschovi… Posilesovi… Všichni deportovaní prý mířili do Terezína. Zatím.
Tušil, že času příliš nezbývá. A tehdy jako by se písmena a slova sama začala klást na čistý list papíru. My hoši, co spolu chodíme, zažíváme všelijaká dobrodružství…
Každá z těch dětských vzpomínek byla záchytným bodem, zábleskem naděje ve světě, který se čím dál víc propadal do válečného šílenství…
***
5. července 1943 byl spisovatel a novinář Karel Poláček (*1892) deportován do terezínského ghetta, 19. října 1944 nastoupil do transportu směr Osvětim a později pracovní tábor Hindenburg. Jeho cesta skončila v koncentračním táboře Gleiwitz, pravděpodobně 21. ledna 1945. Humoristický román Bylo nás pět je krom deníku Se žlutou hvězdou jeho poslední rozsáhlejší prací. Tím obdivuhodnější, že ničím neprozrazuje tíživost situace, v níž vznikl.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je hodně silný. Díky, žes
strigga
To je hodně silný. Díky, žes to vzala i z týhle stránky, on si to zaslouží..
Zajímavý úhled pohledu.
Rebelka
Zajímavý úhled pohledu. Myslím, že je dobře, že to bylo napsáno.
Mrazí a bolí. Díky za nový
Owlicious
Mrazí a bolí. Díky za nový pohled a dobře vytvořený příběh.
Posílám smutnou kachničku.
Alasdair MacColla
Posílám smutnou kachničku.
Au. Tak tohle je bolavé.
Terda
Au. Tak tohle je bolavé.
Ty brďo!
Faob
Otevřel jsem Martian pro nabrání dobré nálady a ono - zklamané očekávání! Ale drabble výborné, tam se nic nemění!
Velmi silné.
Melosira
Velmi silné. Klobouk dolů.
Dobře jsi to napsala. Káč.
Tora
Dobře jsi to napsala. Káč.
Velice tiché a smutné káč.
Julie
Velice tiché a smutné káč. Moc dobře napsané.
Tak toto ma celkom obralo o
peva
Tak toto ma celkom obralo o slová...
Veľmi dobre napísané...
Na chvíli jsem ztratil dech.
Reverend Barnaby
Na chvíli jsem ztratil dech. Moc působivý drabble.
Dobře, žes to připomněla
Aries
Dobře, žes to připomněla
Silné a dobré drabble.
Profesor
Silné a dobré drabble.
Možná je dobré říct, že tohle
KattyV
Možná je dobré říct, že tohle je jeden z těch mála "šťastných" konců. Protože ze 120 tisíc Židů, kteří žili před válkou na území Československa bylo 30 tisícům dovoleno emigrovat. Ze zbývajících 90 tisíc jich zahynulo 80 tisíc, převážně v koncentračních táborech. A to je teprve to děsivé.
Já teda smrt v koncentráku
Owlicious
Já teda smrt v koncentráku rozhodně jako "šťastný konec" nevidím.
Sakra, já se omlouvám. Nevím
KattyV
Sakra, já se omlouvám. Jsem pitomá. Nevím proč jsem dospěla k názoru, že Poláček ten koncentrák přežil.
Na těch ostatních děsivých číslech to nic nemění.
Krásné a smutné.
Peggy
Krásné a smutné.
Výborné drabble.
Velice působivé. Ale to psaní
Aveva
Velice působivé. Ale to psaní humoristické knihy ve všeobecném srabu docela chápu.
A jsem ráda, žes napsala i z tohohle pohledu.
Moc všem děkuji za komentáře.
Martian
Moc všem děkuji za komentáře. Tohle drabble se nepsalo vůbec snadno, ale přišlo mi tak nějak patřičné ukázat širší kontext. Ještě jednou - díky.
Úplně chápu, že se pustil do
ioannina
Úplně chápu, že se pustil do psaní tak vtipné knížky. V takovém případě si člověk buď najde něco, z čeho může mít radost, nebo zcvokne. Dlouhodobě se temnota a nic než temnota unést nedá.
Až tu knížku budu číst, budu na tohle myslet.
Já ho taky chápu. A jedním
Martian
Já ho taky chápu. A jedním dechem i obdivuju, že ta temnota mu do knížky neprosákla…
"Každá z těch dětských
Regi
"Každá z těch dětských vzpomínek byla záchytným bodem, zábleskem naděje..." Podobně jako Božena Němcová psala Babičku. Vytvořit něco nadějného, je úžasný způsob vypořádávání se s beznadějí.
Jo, porád říkám, že psaní je
Martian
Jo, porád říkám, že psaní je jistou formou psychické terapie…
Povedlo se.
kytka
Věděla jsem to a stejně je mi z tvého drabblete úzko.
Tak to mě moc těší - tedy, ne
Martian
Tak to mě moc těší - tedy, ne z toho, že cítíš úzkost, ale že se mi ji snad do té stovky slov podařilo propašovat…
Velmi silný záblesk. V
Azereth
Velmi silný záblesk. V oblíbených.
Jejda. Díky, Azereth.
Martian
Jejda. Díky, Azereth.
Vynikající nápad i zpracování
Esclarte
Vynikající nápad i zpracování, moc děkuju za takovouhle připomínku. Tak zlá doba a tak veselá knížka, to je vážně něco.
Myslím, že na to se musejí
Martian
Myslím, že na to se musejí sejít dvě věci - dobrý autor a nátura, která se hned tak nezlomí. Karel Poláček byl zřejmě obojí…
Až se stydím, že jsem to
Peggy Tail
Až se stydím, že jsem to nečetla.
Nikdy není pozdě. :D
Martian
Nikdy není pozdě. :D
Máš naprosto pravdu, Martian.
mila_jj
Máš naprosto pravdu, Martian. Je to smutné, ale přitom je nádherné, jaké dílo Poláček vytvořil.
Silné, velice. Dobrý nápad a
Zuzka
Silné, velice. Dobrý nápad a moc dobré zpracování. Uch...
K té knížce mám dosti osobní
Tess
K té knížce mám dosti osobní vztah. Poláčkovic rodina totiž ten krámek, co je v "Bylo nás pět" koupila od jedné větve naší rodiny... z které zbyl jen malý kluk, jedno z Wintonových dětí, který se po válce přesunul do Kanady, kde pracuje jako kameraman pro přírodovědné dokumenty...
A tak všechno souvisí se vším.
Tohle mě zasáhlo hluboce, moc
Rya
Tohle mě zasáhlo hluboce, moc dobře jsi to napsala.