V roce 1827 pozoroval Robert Brown chaotický pohyb pylových zrnek ve vodě. Posléze bylo pozorováno stejné chování částic tuše. Teoretické vysvětlení jevu publikoval ve svém zázračném roce 1905 Albert Einstein. Praktické ověření Einsteinova vztahu dokončil Jean Baptiste Perrin v roce 1909. Příběh byl - zdánlivě - uzavřen.
V roce 2013 dokončil tým Jamese C. Sturma konstrukci brownovských západek, které dokáží roztřídit viry podle velikosti anebo odstranit nečistoty z vody. Mají mikroskopické rozměry a využívají schopnosti Brownova pohybu pohybovat více s malými částicemi než s velkými.
Za poslední stránkou vědecké publikace základního výzkumu začíná výzkum aplikovaný. A poté uvedení vynálezu do denního života.
O Brownově pohybu tu už jedno drabble bylo http://timeeater.sosaci.net/node/711. O pachinko brownovských západkách pojednává článek W. Wayt Gibbs: Atomic spin-offs for the 21. century (Atomové zázraky pro 21. století), Scientific American, September 2004.
Západky jsou fascinující. Mají rozměr několika mikrometrů (asi tak jako nejjemnější zvířecí chloupky) a jsou vyleptány do křemíkové destičky. V čistírně odpadních vod jich musí být miliony, ne-li více...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
A pak že si republika vystačí
ioannina
A pak že si republika vystačí jenom s aplikovaným výzkumem. Prdlajz, velebnosti, abych neklela. Bez toho předtím ani rána.
Ale vysvětluj jim to, když primární výzkum prachy nenese a patenty vznikají až z toho aplikovanýho... a až po bůhvíjaký době.
Pravdu máš, přecedo. Tenhle
mila_jj
Pravdu máš, přecedo. Tenhle příklad je extrémní, ta aplikace nastala až za hodně dlouho, protože nebyly nanotechnologie na výrobu těch sít. V některých oblastech je to tak pořád, ale někde roste aplikovaný výzkum skoro souběžně se základním - a to je pak velký průšvih, když ten základní není.
Jo, primární výzkum je taky
Profesor
Jo, primární výzkum je taky důležitý. Dobré drabble.