Vábení příběhů

Pábení. To je tak nepostřehnutelné a nevysvětlitelné slovo! Ano, znám pábitele. Znám jich docela dost. Hornické historky, trampské historky, školní historky, hospodské, městské legendy, vesnické pověsti. Vyprávěné tak, že člověk napětím pomalu ani nedýchá. Ozvláštněné vtipem, který člověk pochopí až s pěti a více vypitými pivy. Drsné příběhy s kouzlem minulosti a života dýchajícími z každého slova. Poslouchat tyhle příběhy je jako poprvé prozřít a zjistit, že se na nás někdo dívá. Je to návykové, silné a zábavné. Stejně dobře, jako vím, že pábení skutečně existuje, vím, že já nikdy pábitel nebudu. Nemám ten dar. A nežiju život hodný vyprávění.