Hliňvoňův zásah

Ron procházel zahradou a nevrle brblal.
„Potvory mrňavý, každou zatracenou chvíli, co z toho vůbec mají, akorát se hemží v těch záhoncích, pořád se otravně hemží - a koušou!“ naštvaně nakopl drn.
Drn, totiž Hliňvoň zachumlaný ve svém travním kabátku, si mnul záda a vztekle prskal.
Ronovi se zdálo, že leží v díře plné hnusných osminožců, jeden obzvlášť vykrmený mu vylezl na hrudník a...
„MLADEJ! Nás to taky nebaví, a co teprv ty rehabilitace, víš vůbec, jaký to je! Ubližuje ti naše hemžení nějak? Neubližuje!“
„Ne, pane pavouku,“ vykoktal rozespale, „klidně se hemžete, jen mě nežerte!“ zakníkal.
„Si rozmyslím,“ zabručel Hliňvoň.