Předpisový sestřih

Posledních pár let se Zip držel stejného účesu - druhé stupeň strojku, ten nejkratší na krku a na spáncích, jednou za měsíc, častěji, když je čekala dlouhá akce nebo když už se vlasy na konečcích začínaly vlnit.
Snažil se toho držet, i když utekl od armády - poslední kousek předvídatelného, starého života. Jenže pak se o pár dní opozdil, a pak znovu, všechno utíkalo rychleji, než byl zvyklý…
Skoro ucukl, když zahlédl v zrcadle - vlasy, dlouho uvězněné pod přilbou, se rozježily kolem hlavy. Jako křoví, zamračil se, ústrojová nekázeň.
Nebo jako oblak nad mořem, který nic nedrží.
Možná to ještě chvilku počká.