Pozlátka

"...ve světle stovek svic zářil jeho šat zlatými nitěmi, měl vznešený krok a nesl se jako páv."
Tatínek po návratu od hraběcího dvora jako obvykle vyprávěl obrazy.
"A paní hraběnka?"
"Paní Cecílie měla nádherné rudé šaty a pan Roger-Bernard nehleděl na žádnou jako na ni..."

Biatris se zahleděla na noční oblohu.
V kolovém tanci na břehu Hersu se nikdo naparovat nemusí. Každý Joan umí tleskat a počítat do čtyř, každý se umí halasně smát, když se pištci prsty rozběhnou.
Stiskneš ruku každému a všechny si můžeš dosyta prohlédnout.
To léto se holky z trhu rvaly o Rémina. Neuměly se dívat.