Palice dubová

Domenge shodila plášť z ramen hned za dveřmi a oklepala z lemu sníh. Spěchala ke shodišti, v duchu už u krbu. Přesto stále pozorná, zachmuřila se s pohledem ke kuchyňským dveřím.
"Strávila jsi odpoledne v barvírně," uhodila na dceru, která se usadila u ohně s vyšíváním. Nebyla to otázka.
"Maminko..."
"Máš dřeváky už skoro celé modré. A ruce jak kdybys nedýchala."
"Je tam teplo! A aspoň ušetřím tatínkovi cestu."
"Guilhèm si nemáchá ruce v kádích!"
"Barvy jsou kouzla, maminko," sklopila Biatris hlavu.
"Vím. A pozítří budeš fňukat, že se ti hedvábí zatrhává o kůži," podala dceři kalíšek s husím sádlem.