Jenom holka

Vím, že mám nejlepší prezentaci ze všech. Strávila jsem nad ní několik dnů a nocí. Je perfektní.
Tu stáž bych měla mít v kapse.
Teoreticky.
Prakticky se mí spolužáci ušklíbají celou dobu, co mluvím.
Profesor se sice usmívá, ale zároveň nervózně poklepává propiskou, jako by se už nemohl dočkat, až skončím.
Nenechám se tím odradit.
Vím, že jsem dobrá a mám na to.
I když mi pořád opakují, že to tak není a že jsem jen snílek s hlavou v oblacích, když si myslím, že mám šanci v astrofyzice uspět.
Proč?
Jsem přece jenom holka.
A to se prý neodpouští.