Já to potřebovala napsat. Téma netéma... Ale snad aspoň náznak tématu přežil zkracování.
Opět pro změnu červená knihovna. Tentokrát ani není temná.
Nikdy neochutnal alkohol ani ženu. Obával se, že jestli začne, své sklony znovu nezkrotí.
Ty obavy teď marně bušily na jeho vědomí, když hladově slíbával chuť grogu ze rtů cizí manželky.
Následky počkají...
Všechno počká na tichounké "Ne...".
Kdyby to "ne" ovšem hodlala zašeptat. Nebude přikládat do ohně viny, který ho začne pálit hned potom, co plameny vášně dohoří.
"Omlouvám se," byla jeho první slova. "Ne za ty polibky. Že už nedokážu předstírat, že moje city k vám jsou, aspoň slušné, když nic víc."
Neodpověděla. Nechtěla lhát. Žíznila po jeho lásce, ale pokud šlo o její city, neměla co nabídnout.
Já mám rád červenou knihovnu
Roedeer
Já mám rád červenou knihovnu a nestydím se za to.
Já taky. Každý to pozná, i
Lady Peahen
Já taky. Každý to pozná, i kdybych zkoušela zapírat. Ony brakové žánry obecně umí být okouzlující.
Tak já se k vám přidám, dobrá
Aveva
Teď budu doufat, že já píšu
Lady Peahen
Teď budu doufat, že já píšu dobrou;) Ne, já si jsem vědomá svých limitů (a snad i kvalit).
Já drabbly, které se mi
Aveva
To je dobré.
Terda
To je dobré.
Velive děkuji za pochvalu.
Lady Peahen
Velice děkuji za pochvalu.
Jsem na téma pes, ale tohle
Rya
Jsem na téma pes, ale tohle bych uznala :-). A ach! :-)
Ou. Děkuji. Jsem velice
Lady Peahen
Ou. Děkuji. Jsem velice poctěna.
Jsou si celkem kvit, řekla
Small_CS_Traff…
Jsou si celkem kvit, řekla bych. Líbily se mi věty: "Ty obavy teď marně bušily na jeho vědomí, když hladově slíbával chuť grogu ze rtů cizí manželky." a "Kdyby to "ne" ovšem hodlala zašeptat."
Hodí se k sobě. Akorát, jak
Lady Peahen
Hodí se k sobě. Akorát, jak už to tak bývá, bude to chtít trochu překonat pýchu a nějaké ty staré křivdy, které si přinesly z "minulých životů", kdy se ještě neznali.