Mizerné ráno

Ráno se mu obvykle vstává těžce. Oči slepené, tričko propocené. Dřív si rád přispal, zahrabaný v duchnách v dětském pokojíčku. Ty časy jsou pryč, stejně jako finanční jistota. Tohle je dospělost. Nezávislost na rodičích.
Do práce se musí.
I když je to vaše druhá práce a před třemi hodinami jste se vrátili z noční v té první.
Něco nesedí. Ten hluk. Nevzbudil ho budík, ale troubení auta pod oknem.
Najednou se mu oči otevřou samy.
Hurá! První den v novém zaměstnání.
Ode dneška bude pomáhat tomu podivnému cizinci hledat nějakou ztracenou bednu, či co.
Vystřelí z postele jako namydlený blesk