Díra prázdnoty

"Pamatuješ si mě?" zeptala se Kájinka, když servírovala banánovou polévku.
Slečna Verisová si dívku zmateně prohlížela.
"Ach, pamatuješ na malou holčičku, které jsi nakreslila celý svět? Tak to jsem já. Prožívám svůj příběh. Prakticky jsi mě stvořila." usmála se Kájinka.
"Já... jak jsem se sem dostala?"
"Přes ten samý obrázek. Zdá se, že máš schopnost přemístit se do příběhu."
"Poslouchej," začala Kájinka vážně. "Vděčím ti za svůj život, a proto ti svůj dluh splatím. Malůvka mého světa brzy shoří. Já budu v pořádku, jen ty zde můžeš zůstat uvězněná. Běž a skoč do díry prázdnoty. Udělej si výlet do prázdna."