Snad to splňuje téma, když ne, tak se nedá nic dělat.
Voda ve vědru se uklidnila a žena v ní zahlédla svůj odraz. Přejela si prsty po tváři a povzdechla si.
„Kdybych ho tehdy odmítla…“
„Už na tom nic nezměníš,“ ozvalo se za ní.
Stál tam mladý šlachovitý muž, obutý do lehkých mokasínů. Trochu se pohupoval, jako by byl připravený se rozběhnout.
„Já vím, ale…“
Usmál se, trochu smutně, trochu rozpustile. „Můžeš mě zkusit pronásledovat, ale stejně mě nechytíš. Nikdy mě nikdo nedohonil. Všichni totiž začnete moc pozdě.“
S tím se odrazil, skočil, a utíkal, jako by mu za patami hořelo.
Blondýnka s jizvou jen zavrtěla hlavou. Ani to zkoušet nechtěla.
Na Marysu setkání s Bychem moc dojem neudělalo. Nebo to byla převlečená Nostalgie?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hezké :) Moc pěkně napsné :D
Jackie Decker
Hezké :) Moc pěkně napsné :D Je mi jí líto
Kdyby ho tehdy odmítla, pak
Eillen
Kdyby ho tehdy odmítla, pak by si to do smrti vyčítala. V tomhle je Marysa stejná jako byl Samuel. Pokud je Ryko potřeboval, nikdy ho neodmítli a stáli mu vždy po boku.