Celý rok byl na nic. Alchymisté určitě dělali pokusy a vyhodili z rovnováhy veškeré síly a živly. Zbytek zimy byl bez sněhu, s ošklivým větrem a bouřemi. Jaro nanicovaté, příroda ho ani nepostřehla. Léto přišlo brzy a ze Sahary. Princezně přeschla křídla a Spot se musel zavřít ve sklepě. Podzim se ohlásil lijáky brzy smíšenými se sněhem. Jedno nedeštivé ráno vyhlížel Kedrigern z okna, když k němu od dubů přiletěla Anlorel.
"Zdravím, čaroději," řekla víla, "Gylorel potřebuje tvou pomoc,"
"Ach jéje, ach jémine."
"Nejde o nic vážného. Gylorela trápí housenky, ptáci už všichni odletěli a já je prostě nezvládnu otrhat."
Anlorel - víla, velikostně asi jako Zvonilka od Petra Pana. Také Gylorelova dryáda
Gylorel - obr a také strom. Takže vlastně ent.
V knize Kedrigern a kouzelná výprava oba skončí s Kedrigernem na... kouzelné výpravě a po skončení dobrodružství se ubytují v jeho zahradě.
A to zkracování bych už ale vážně zakázal.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jů, Kedrigern!
Kleio
Jů, Kedrigern!
...
gleti
chudák Kedrigern, zase musí cestovat.
Copak globální oteplování,
Zuzka
Copak globální oteplování, ale alchymisti!
No chudák, toho by na ni
Kumiko
No chudák, toho by na ni skutečně bylo moc!
Jé, tohle jsem úplně minula,
Alexandra
Jé, tohle jsem úplně minula, to je super :)