Ona

Poněkud ostražitě ji pozorovali. Seděla u počítače a dělala to, v čem byla nejnebezpečnější.
„Pochop, je to pro ni jako puzení… volání přírody.“
„Ale píše o nás, Azirafale. Chápeš, co nám může udělat? Já se jednou potkal se Siriem Blackem. Jak ten nadával… Nemohli bychom…“
„Crowley, nemůžu ti dovolit…“
„Myslel jsem něco neškodného. Co třeba božské vytržení? Proti tomu přece nemůžeš nic namítat.“
„Dovedeš si představit, co by mohla napsat v božském vytržení?“
Oba zmlkli. Tahle představa byla opravdu děsivá.
„A co takhle autorský blok?“ zeptal se Azirafal.
„Fuj,“ ohradil se Crowley, „to je moc velký svinstvo i na nás.“