Mizející tečka

Olověné kruhy se rozplývaly na obloze a burácivý zvuk nejmodernějších lodních motorů se pomalu dostával na snesitelnou úroveň. Stál jsem na samém okraji bezpečné zóny, která vyznačovala oblast kontaminace těžkými kovy, lodí startujících z hlavního kosmodromu na Eclipse IV, a pozoroval zmenšující se obrys dopravního trajektu.
Za hodinu zakotví u orbitální stanice, kde jeho cestující, včetně mé životní lásky, přestoupí na pravidelnou linku mířící do Sluneční soustavy.
Díval jsem se na tu mizející tečku se zvláštní melancholií v srdci. Nevěřil bych, že mě bude tak moc bolet, vidět někoho odjíždět.
Ale ať se stane cokoliv, lásko, zase se setkáme. Slibuji.