Löwenzähne

Přespali jsme na louce u zbořeného statku. Poblíž stál opršelý kámen, snad hraniční. Lipka, ani nevím proč, na něj položila věneček pampelišek.
Ve snech mi duněly motory bombardéru a probudil jsem se s hlavou plnou nějakého německého říkadla.
Pokračovali jsme do Větřné, kde jsme točili rozhovor s místní pamětnicí.
„To víte, že tady byli Němci. Z toho směru odkud jdete, to byl jejich statek, U Pampelišek. Měli dvojčata, takové střapaté blondýnky. Jejich otec byl gestapák. Ještě, než je odsunuli, ty holčičky zmizely. O pár let později se našly na louce dvě kostřičky. Aspoň kámen jsme tam postavili.
To víte, válka..."