Mlád jsem a přesto stár

Lásku jsem potkal, šílená byla,
odešla, když mě poprvé políbila.
Pili jsme vodku, kouř kolem se vznášel,
já v temných zákoutích valčík jsem našel.
Za dveřmi válka, do hrobu krok,
noc byla rudá, on zpíval - šok!
Skřivánka viděl jsem, dva ryzce k tomu,
nevím zda vrátím se ještě kdy domů.
Jak chlapec v úvalu nechtěl bych spát,
přesto mám kosatce až vroucně rád.
Znám vrásky tvořící se i úzkost sžírající,
však jakým bych byl člověkem, bych nepozvednul líci?
Nesehnu hlavu před osudem svým,
pochopte, já se vzdát neumím.
Kavkaz mi zpívá píseň poslední,
v podhůří našel jsem konec svých dní.