Nikoho zatím nevraždím, tak vás varovat nemusím.
Časově mezi Ztracení nalezení a
Na koberečku
Vzrušený hovor námořníků jí v uších zněl jako hučení včelího úlu. Unaveně zamžourala na Hawkinse, který ji pomohl na palubu. Mlžilo se jí před očima. Hlava jí třeštila. Zavrávorala. Někdo ji zachytil. Snad Tom. Našla ztracenou rovnováhu. Odstrčila jeho ruku. Hrnek se rozbil na kusy. Voda se ztratila mezi fošnami.
„Musím mluvit s kapitánem,“ vyhrkla. „Hned!“
Bzučení utichlo. Námořníci se rozestoupili.
„Slečno Doyleová!“
Stál před ní stejný jako tehdy. Zamračený. Přísný. Váhavě k němu vykročila.
„Co tak neodkladného, mi chcete říci, že se ani nenapijete?“
„Pane… Nemesis. Ona je tady…“
Zase.
Už jednou ho před ní varovala.
Tentokrát jí věří.
Nejdřív jsem si výskala, jak je to první téma krásný, jak mi jde hezky do krámu, a nakonec jsem se pěkně zapotila. Jako obvykle.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je dobře!
Blueberry Lady
To je dobře!
Však on už se poučil ;)
Terda
Však on už se poučil ;)
a je to tu zas, hurá :-)
Aries
a je to tu zas, hurá :-)
Podepisuji.
Umeko
Podepisuji.
Ano lodičky jsou tu zas i se
Terda
Ano lodičky jsou tu zas i se svými posádkami :) Díky
Napsalas to krásně.
Danae
Díky :)
Terda
Díky :)
Hezké drabble.
Profesor
Hezké drabble.
Díky
Terda
Díky