Padám

Padám. Padám na dno vlastní mysli, ale dno je ještě hlouběji, než jsem si myslela. Padám a snažím se zachytit. Chytám za ruce blízké, chytám se léků, ale pořád padám. Snažím se změnit, co změnit můžu, přijmout to, co nemůžu, ale klouže mi to a padám.

Padám měsíc, dva, rok. Chvíli to vypadá, že jsem se zastavila, ale padám dál. Padám rok a půl a už si myslím, že budu padat navždy.

Ale pak najednou… léčba, o které jsem nevěděla a které doktorka moc nevěří. Léčba, která zabere. Naděje, která září jako hvězda.

Nepadám.

Nesu se.

Učím se znovu chodit.