Nezdárný syn

Andalusie, 10. století 

Jakob ben Jehuda zuřil. Odskočil si na chvilku z krámu, a když se vrátil, seznal, že jej nikdo nehlídá. Rychle přejel pohledem smotky vzácných látek, zda některá nechybí, a pak se jal spílat nejstaršímu synovi. 
"Kvelb jsi dostal na starost, a ty co? Zase ležíš v knihách," hřměl, když našel Abraháma s nosem ve Strabónových spisech.
"Co s tebe bude, Abraháme. Na počty nemáš hlavu a místo práce pořád sníš," vrtěl hlavou Jakob. 
"V Cordóbě je jistá škola..." začal Abrahám.
"Cordóba? Slunce tě sežehlo?"
Abrahám však vzdorně mlčel. 
"Tak táhni do Cordoby, určitě tam na takové čekají."