Umění odbočit

Fandom

Úvodní poznámka

S hrůzou jsem si uvědomila, že za celou dobu existence obou mých vídeňských fandomů jsem snad nikdy nenapsala hovor mezi Wilhelmem a Beatrix, ačkoli jsou sourozenci a ona se do všeho plete. Tak tady aspoň jeden... takový o ničem... Zkrátka využívám inherentní nonsensovosti, kterou jsem kdysi Wilhelmovi dala do vínku :D. On ve správné situaci řekne naštěstí úplně všechno.

Drabble

Beatrix ho navštívila u čaje. „Bratře, vypadáš příšerně!“
Vždy dovedla polichotit. S věkem tato schopnost pouze rostla.
„Sestro, děkuji za upřímnost.“
„Ale opravdu, Wilhelme. Myslela jsem, že jižní slunce je nepřekonatelné.“
„Jsem mezí bezmeznosti.“
Změřila si ho pochybovačným pohledem. „Nejsi nemocný?“
„Jen jsem špatně spal. Mimochodem, byla tu Judita – říkala něco o kostele? A panu Fehérovi?“
„Vzala jsem její výchovu do svých rukou. Pozdě, ale přece. Po mši jsme možná párkrát potkaly i toho detektiva.“
„Judita tvrdila…“
„Pověz mi ale o malém Friedrichovi!“
„Frédéricovi.“
Zamračila se na nepřítomného původce franštění německosti. Pokračovala: „Jak roste? Jak se mu daří? Jak vypadá?“

Závěrečná poznámka

Frédéric je Wilhelmův vnuk a jeho otec je tmavší barvy pleti. Beatrix, tetička Dvorak, je taková klasická rasistka, to asi nemusím zdůrazňovat :D.

Téma

DMD č. 16. pro 16. 4. 2025. Téma: Mez bezmeznosti