Omalovánky

Radek se zachvěje, když mu trochu drsná bříška prstů přejíždějí po kůži.
"Co tohle?" zastaví se Stanislav u tetování popínavky.
"Památka na Indii," usměje se Radek, když dotek vystřídá polibek.
"Á... tohle?"
"Můj vztah s rodinou."
"Bouřkové mraky?"
"Jo."
"Hmmm, a vlaštovky?"
"Naděje."
"V co?"
"V bezpečný přístav."
"To je krásné. A co tohle? Nikdy to nesundaváš."
Prsty opustí kůži a zkoumavě sevřou stříbrný propletenec zavěšený na Radkově krku.
"To je... ehm."
"Jestli je to soukromé..."
"Ne. To je volavka. Mám ji místo kříže. Od doby, co mi bylo řečeno, že Bůh mě opustil, nosím ji, protože nechci opustit Boha."