Třináct oblíbených

Apatyku čtu ráda vždycky, ale letos doporučuji snad ještě víc než jindy, protože meta texty s ironickými postavami mě fakt baví. Na ukázku vybírám Navzdory neshodám. A pak ještě mimoseriálové, bolestivé, ale důležité Po srdcích.

Vlakově melancholický Poslední expres napsala Blanch. Přesvědčí i ty, kdo wolfstar nemusí (vím z vlastní zkušenosti :D).

Od Carmen mě toho zaujala spousta, doporučuji hlavně vážněji pojatou a zároveň laskavě napsanou Poslední vyčíslenou rovnici.

Evangelista biolog píše krásné momentky, které mnou rezonují. Za letošek vybírám Vracím se tmou, kde mezi řádky svítá naděje, a Semínko, ze kterého roste vztah, protože to je krásně ze života.

Gwendolína a Dobrá znamení nikdy nezklamou. Sám je skvělá ukázka toho, jak nás všechny poznamenal konec druhé série.

Doporučení hodné jsou snad všechny kousky, které strigga napíše, ale já vybírám laskavě mateřské Bez podmínek a fandomově bolavé Do you think you can tell?

Owes už několikátým rokem píše geniální Harry Potter AU. Letos vybírám Otevřenou zlomeninu srdečního svalu, protože miluju Harryho a Edwardovy interakce, i když mi občas taky lámou srdce. A pak ještě Trable doktora Lockharta, protože prostě Matylda.

Owlicious poeticky zpracovává biblické příběhy, doporučuji zejména Sestru.

Od Remi letos vybírám My soul was calling you, kousek, o kterém jsem ani nevěděla, že ho potřebuju, a který mě zahřál u srdce.