Zbývá pár chvil do zítřka (zůstal jsem sám)

"Jeden z vás mě zapře," říkal, a oni mu nevěřili. Jak by mohli? Lásku v očích přemohla únava, a pravdu na rtech víno.
"Jeden z vás mě zradí," řekl, a oni mu odporovali. Všichni, až na toho, jehož slova chtěl slyšet nejvíc.
"Což nikdo se mnou nevyčká?" řekl, a nikdo mu neodpověděl. Jedenáct spalo kolem něj, Dvanactý ho hořkosladkým polibkem zradí.

"Zbyls tu sám, a ti blázni spí."
V tu chvíli nevěděl, kdo litoval víc.

Zatkli ho, odváděli, tloukli.
Šel s hlavou vztyčenou, protože svůj smysl nalezl a věděl, že to pro ně umírá.
Přesto si nikdy nepřipadal tolik sám.