První sníh

Ortel byl vynesen.
Krabat žil ve vypůjčeném čase, trýzněn mistrem ve snech. Byl vraníkem, ze slabin mu kapala krev; havranem, pronásledovaný jednookým jestřábem; rybkou v pasti studni; vysvobozen milou, proměnil se v prstýnek, ale jednooký šlechtic chtěl prsten sejmout; Krabat se změnil v zrnko ječmene, jednooký kohout hnal se po něm; Krabat se stal lišákem.
A rozerval kohoutu hrdlo.
Procitl s krví mezi zuby, plný odvahy.
Nebyla to však dravčí vůle, která ho zachránila.
Poplašený tlukot chvějícího se srdce, strach o kantorku, její bystrý sluch. Cesta k životu.
S mlýnem za zády, kráčeli bělostným sněhem, jejich dlaně se hřály navzájem.