Křehké příměří

Přitiskla útočníkovi nůž na krk. Bolest v levém rameni nevnímala. Pes přikrčený v koutě ježil srst a temně vrčel.
„Vy Sullivane!?“ zasyčela. Mladík byl bledší než smrt. Tušila, co se mu honí hlavou. Stačilo jediné slovo a kadet by se houpal na ráhně. Za napadení důstojníka se platilo životem.
„Co vás, to ksakru popadlo!?“
„Já... chtěl jsem... pomstít...“ Zasípal. V tom jí to došlo.
„Ryana? Rebely?“
S námahou přikývl. Spustila ruku s nožem. Mladík si promnul krk.
„Vypadněte...“ Sykla. Nepřála mu smrt.
„Vy mě nenahlásíte?“ Vrhl na ni zmatený pohled.
„Ne.“ Možná dělá chybu... Možná tím splatí část vlastní viny...