Něco si přej

Nevadilo jí být sama, ale cítila se osaměle. Došla na kraj města a posadila se k řece.
Jistě bylo moudřejší včas odejít, než pozorovat, jak se jí všechno rozpadá mezi prsty, než se navzájem rozbít kvůli něčemu, co bylo nejspíš falešné jako kočičí zlato, třpytivý kouzelný džinův klam.
Jenže, pomyslela si, zatímco pozorovala padající hvězdy, přála bych si opírat se o něčí rameno.

Voda se prudce zavlnila, její klid přetrhl řev a postava, která se opodál vypotácela na břeh.
Zlatavé kočičí oči.
"Dalo k čertu práci tě najít, Yen," povzdechl si.
"Geralte," hlesla nezvykle něžně, "máš ve vlasech zbytky topivce."