Sny

„Pak si lidi vytvořili svůj dokonalý svět. Jinou verzi toho svého. ‚To Druhé Město‘, jak říkali. Většina tam utekla z bídy toho prvního.“ Stařec pokýval hlavou a pohlédl do dálky, zatímco se mu plameny z provizorního ohniště odrážely v unavených očích.
„Dokonalé místo. Bez chudoby, strádání, hladu, zášti, válek… Plné prosluněných ulic s nádhernými domy a s parky a zahradami.“
„Musí tam být nádherně,“ proneslo jedno z dětí. Jedno z těch, které špinavé a v otrhaném oblečení seděly na hromádce smetí a starých pneumatik, než půjdou spát do chatrče z plechových a dřevěných desek.
„Tohle, chlapče, je ‚To Druhé Město‘.“