Milovali jeho ženu

Čarodějové žijí dlouho.
Vzpomínky čarodějů jsou podobné mistrovským malbám; uchovávají barvy, tvary, světlo, šero, ostrost a stíny živé.
Rány čarodějů jsou hluboké, míjení dnů je nezhojí.
Zášť čarodějů žhne plamenem, čas ji nezchladí.
Kdysi byl mocný a vážený, měl ženu, přátele, dům, knihy, víno.
Kdysi pil a tančil a smál se a zpíval a jeho žena a přátelé pili a tančili a smáli a zpívali s ním.
Jednoho večera pil příliš a jeho žena se příliš smála a tančila s jeho přáteli.
Ledová žárlivost, palčivý vztek, prchlivé zaklínadlo spálilo na prach všechny.
Teď je starý.
Sám.
Kráčí lesem a naslouchá.