Fajnové ručky

Vlk se vzpamatovával z výprasku, kdy přišel o jeden zub a druhý se mu rozkýval.

Mezitím dorazila babička.

„I to je nadělení! Jen co vytáhnu paty z domu, tak se něco děje!“ láteří.

„Kdes byla, babi? Měla jsem o tebe strach!“ vyhrkne Karkulka.

„Karkulečko, jen se o mě neboj, les znám jako tvého dědu,“ odpoví klidně babička. „Byla jsem u Šípkové Růženky. Ta se ne a ne naučit, jak se přede na kolovrátku. Našla ten krám v zámeckém atiku a hned, že ji to mám naučit. No, není to práce pro fajnové ručky…“

„Co s ním?“ ukázala Karkulka na vlka.