Staré časy

Když jsem jednoho deštivého odpoledne trávil přestávku pod pergolou strašnické vozovny, přišoural se letitý řidič, z nějž touha vyprávět přímo sálala.
A tak jsem poslouchal, jak se jako kluk vozil starými ringhoffery, jak ho dědek depák brával na služební jízdy kropicím vozem a jak se tehdy nic nehrotilo.
Když tramvaják dojel do výstupní na Špejcharu, průvodčí skočil do výčepu a než tramvaj stihla objet smyčku, na panelu už stál džbánek osvěžující sedmičky.
A když se pan výpravčí potřeboval přestěhovat, hodila se za čelní sklo cedule s nápisem zvláštní jízda a jeho dva plus jedna se vezlo tramvají přes půl Prahy.