Večer tříkrálový

Doma je příjemné teplo. Dědečka navíc hřeje alkohol. Rozjařen vínem i tím, že jeho svíčka hoří jasným plamenem, zanotuje. V ruce drží plnou sklenku, v druhé má fajfku, která momentálně plní funkci dirigentské hůlky. Lehce podupává.
„Už byste neměl pít, dědo,“ říká muž i jeho zkřížené ruce.
„Júúú…,“ je fascinován plamínky jeho syn.
„Jedna, dva, tři,“ soustředěně počítá voskovice holčička. Jejich záře jí namalovala ruměnec.
V kolébce spinká nejmenší.
„Podívejte, babičko, vaše svíčka trošku kouří,“ vybízí mladá žena.
„Kdepak, dcerunko. Víš, bojím se, co se dozvím. Jsem stará. Má svíce dohasíná. Mám strach, že síly v pozadí ji nadobro zhasí.“