Nesoutěžní
„Jsem si všiml, že na tebe Krůťa bere,“ začal Vašek.
„Žádného neznám,“ houkne nezúčastněně od knížky Bětka.
„Ten traktorista. Vždycky když jede kolem, tak na tebe čumí, div se nenabourá. Čti si na zahradě!“ přikazuje majetnicky.
„Proč?“ nechápe.
„Tam tě neuvidí!“ Hlas potemněl žárlivostí.
„Ale jdi,“ hltá další řádky.
Roztrpčeně odešel. V mysli rekonstruoval možné následky.
Bětku vyrušilo bafání traktoru. Dříve o Krůtovi neměla tušení. Teď ji zajímá. Jak vypadá?
Zaprášený, na sobě jen montérky, místo trika šmouhy od šmíru. Za černými skly brýlí připomíná slepce. Důležitě se natřásá za volantem. Dělá, že ji nevidí.
Zaboří oči zpátky do stránek.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Líbí, velmi pěkně přiblížena
Faob
Líbí, velmi pěkně přiblížena ta životní okolnost, že dovíme-li se podobnou informaci (ten po Tobě jde v obou významech...), najednou si nevšímaného začneme všímat, prohlížet, koukat na něj jinak! Ostatně takhle nějak fungují i drby, bráníme se jim, ale už je z hlavy nevyženeme (on fakt spí s tou nánou?)...
Díky. Máš pravdu. Nejhorší u
Aplír
Díky. Máš pravdu. Nejhorší u pomluv je, nevěřit jim, když všechny informace z okolí jsou zajedno a přitom nejsou pravdivé. Zbavit se podloudné myšlenky, že na každém šprochu....
přesně :)
Tora
přesně :)
Díky.
Aplír
Díky.
Dobře a realisticky podaný!
Red Knight
Dobře a realisticky podaný!
Dík za hezký komentář.
Aplír
Dík za hezký komentář. Potěšil mne.
Hezky jí na něj upozornil :)
Killman
Hezky jí na něj upozornil :)
Líp už to udělat nemohl. :)
Aplír
Líp už to udělat nemohl. :)