Píseň

Na obzoru se objevil pruh země. Naposledy se rozhlédl po ostatních. Seděli u vesel, voskem zalité uši jim splývaly s vlasy. Byli to zkušení lodníci, a k práci jim stačil zrak.

Pak uslyšel první tóny, a celá mysl se mu rozhořela touhou skočit do vln a plavat blíž a blíž. Křičel, aby ho rozvázali.

Neslyšeli ho, naštěstí.

Ale to nejhorší nastalo, když se vzdalovali. Jak píseň slábla, zdálo se mu, že mu vysává život z těla, že zemře, pokud píseň utichne. Zoufale škubal provazy, ruce a nohy rozedřené do krve...

***

Jizvy na rukou a nohou mu zůstaly až do smrti.