39. část - Není Kilián jako Kilián

„Pod jménem Kilián vystavoval Pavel Kundrát. Toho taky neznáte?“ napadlo mě.
„Kundrát?“ zasmál se Helebrant. „Ten co mu říkaj Kurvadrát a tak podobně? Tak on si začal říkat Kilián?“ Rozesmál se. „To jsem si teda nevšiml. Hele, víte, že se mu nedivím? On si tam v tý jejich umělecký grupě se svým blbým jménem užil až až. Tak to jo, na jeho výstavě jsem byl. Dokonce tu někde mám i katalog.“
Otočil se a pokračoval v uklízení nákupu.
Podívali jsme se Gonnym na sebe, ale to už se malíř pochopil, že se něco děje a posadil k nám. „Tak co je s Kur… eh, Kundrátem a jeho výstavou? Něco mi uniklo?“
„Ten katalog,“ začal opatrně Gonny. „Prohlížel sis ho?“
Helebrant zavrtěl hlavou. „Stačilo, co jsem viděl v originálu.“
Svraštila jsem čelo. „Ne? Tak proč jste si ho bral?“
Podíval se na mě a nedala bych nic za to, že se trochu začervenal: „Protože v něm byly nahé ženské.“
„Cože?“
„Viděli jste jeho obrazy?“
Přikývla jsem.
„Maluje nahatiny. Sice drobet pokroucené, ale pořád jsou to nahatiny.“
Začalo mi svítat, ale Gonny mě předběhl.
„Komu to voziš?“
„Komu myslíš,“ zasmál se Helebrant. „Chlapům. Jdou po tom jak diví. Kdyby se dostali k Playboyi, brali by jasně ten, ale tady u nás o nahatinu nezavadíš, jak je rok dlouhý…“
„A komu jste dal tenhle katalog?“ Naději v mém hlase nebylo možno přehlédnout.
„Víte, že ani nevím? Musím kouknout, jestli mi nějaký vůbec zbyl. Podobný věci beru tak po dvou nebo po třech. Jeden si nechám a zbytek střelím. Vždycky se někdo přihlásí.“ Vstal a přešel ke stolku u zdi. Vytáhl šuple a prohrábnul obsah. Pak ještě jednou a potřetí už začal věci ze šuplete vytahovat a pokládat na stůl. Po chvíli zas vše naházel zpět a přešel k velké knihovně. Zvedal knihy, položené napřič na vršku těch stojících, pak se otočil, znovu prohrábl šuplík stolku a přešel k vedlejší skříňce. „Kruci, kam já to jenom dal…“
Po chvíli hledání se otočil a vítězně zamával známým sešitkem. „Tady je!“
„A ty ostatní?“
„Někdo si je vzal… kruci, ale fakt nevím kdo.“ Sedl si se sešitkem v ruce a podíval se na nás. „Proč se vlastně takhle vyptáváte? Jste se dali k mravnostní policii, nebo co?“
„Ale ne,“ řekl Gonny. „Asi bude nejlepší, když ti to vypovíme všechno od úplného začátku.“