Zpověď

Vzpomínám si na dětství a mládí pod spalujícím sluncem. Bylo to nádherné, ale zlo, zabíjející všechny, bylo čím dál horší. S ostatními mě odvezli daleko na sever, do jiné země. Mnohem zelenější, vlhčí, chladnější. Slunce tu bylo slabé a neduživé, a někdy bylo tak chladno, že voda, co pršela z nebe, byla zmrzlá. Strávil jsem tam čtyřiatřicet let, dal život dvěma krásným dcerám, ale stále vzpomínal na domov.
Nakonec jsem se vrátil zpátky. Jak jsem byl šťastný! Zase doma, pod stejně žhavým sluncem, co jsem si pamatoval.

Ale čas, co mě byl vyměřený, vypršel. Myslíte si, že jsem chtěl odejít?