Životní zkouška

Stál jsem v jedné řadě s vybranými novici. Všichni nazí. Byla mi trochu zima.
Když se široké chrámové dveře otevřely, zvedl se průvan. Naskočila mi husí kůže.
Takže když nejvyšší šéf přišel až ke mně, podíval se na mě zhnuseně.
“Zbláznili jste se?” vyštěkl na podšéfa pro lidské zdroje. “S takovýmhle materiálem, že mám pracovat? Vypadá mizerně a navíc nemá žádnou odolnost!”
V té chvíli jsem kýchl.
Podšéf sklonil hlavu.
Nejvyšší si automaticky překryl nos širokým rukávem.
“A ven!” vykázal mě z řady.
Přísným přijímacím řízením na hlavní lidskou oběť jsem tedy neprošel.
Ale koneckonců, nakonec mě to ani nemrzelo.