Všeho do času

Ve své podstatě si myslím, že kráčí vpřed už hodně dlouho. Nakonec, má dospělou dceru, milující manželku, je ředitelem prestižní školy. Démonové minulosti tiše spí na dně duše. Já sama si nejsem jistá, jak se rozhodne.

Nic si z toho nedělej. Ono v kánonu jsou jen náznaky. Jejich interpretace záleží na každém autorovi fanfiction. Nezpochybnitelné je, že se Severus ke Smrtijedům přidal dobrovolně. (Motivace, které znázorňuje Martian jsou pro mě věrohodné, ale v kánonu jsou opravdu jen náznaky.) Neudělal to dříve než v šestém ročníku, pravděpodobně až po ukončení Bradavic, to mu bylo osmnáct. Někdy mezi Harryho narozením a smrtí Harryho rodičů zjistil, že Voldemort považuje Harryho za toho, kdo se objevil ve věštbě a chce zabít Potterovy. To ho přiměje obrátit se na Brumbála a stát se špionem. To jsou fakta, ze kterých vychází, že přesvědčeným Smrtijedem byl nejspíš tak dva roky. V té době však současně musel vystudovat mistrovská studia lektvarů, protože ho Brumbál přijímá na pozici učitele lektvarů. Jak moc se v té době provinil, co všechno mohl stihnout udělat, to už jsou ty spekulace. Samozřejmě i jako aktivní špión se mohl účastnit věcí, které si neodpouštěl. Ale celé desítky let se to snažil odčinit. Stačí to? To je ta otázka, na kterou každý autor odpovídá jinak.

Právě rozdílný pohled na řešení je důvod, proč zůstalo drabble otevřené.

Ono se téměř všechny moje drabblíky odehrávají až po válce. Tak možná proto vznikl ten dojem. Ve skutečnosti zachovávám kánon až na dvě nepodstatné maličkosti - ignoruju epilog a Severus přežil (ovšem zcela v rámci kánonu. MOHLI ho najít ještě živého kdyby si uvědomili, že v ředitelně chybí jeho portrét.)

Až na to, že už to jeho vrčení moc nefunguje. :) Přinejmenším na jeho blízké ne.

Je to tak. A je otázka, jak moc se jich má člověk zbavovat. Ono je docela užitečné pamatovat si své chyby. Jen je potřeba se s nimi netrápit.