Jet lag

Měla to být ta nejlepší svatební cesta ze všech. Do tropů. Mezi palmy, koktejly s deštníčky a ke kýčovitě modrému moři. To všechno tu bylo. A ona si to užívala. Až na ten časový posun. Zatracených sedm hodin. Nemohla spát. A nemohla být vzhůru. Její tělo si tvrdošíjně trvalo na greenwichém čase. Převalovala se v posteli, poslouchala, jak její novomanžel vedle tiše chrápe a nechtěla nic než usnout.
Pak se to jedné noci zlomilo. Odpoutala se od času. Ovládla ho. Stala se jeho paní. A pak – jakoby se v jediném okamžiku probořila skrze tenký led – se Donně začaly vracet vzpomínky.