Slova útěchy

„Chci ho vidět trpět!“ vybuchla žena v opatově pracovně.
„Vrah vašeho strýce je již po smrti. Sám se zabil,“ pronesl opat.
„Geraldine,“ začal tichým hlasem Adamar. „Strýc vás miloval. Sám neměl potomky, ale ve vás viděl vlastní dceru. Vím, že je to složité. Ale buďte jako on. Zahoďte svoji nenávist a zkuste jít cestou víry. Váš strýc by si to přál.“
Místnost se ponořila do ticha. Opat byl rád, že souhlasil s Adamarovým návrhem být přítomen, až přijede neteř bývalého opata. Ač jej neznal, uměl nalézt ta správná slova.
„Jak nalézt víru, když jej zabil muž víry?“ rozplakala se Geraldine.