„Tak pojď, ještě kousek.“
Stojí a dívá se.
„Ještě kousek, pojď, to zvládneme.“
Otáčí se směrem k domovu a nejistým krokem, leč s pevným odhodláním, míří tam.
Dřív jsme toho obešly osmkrát víc.
Do schodů nevyleze. Beru ji do náruče. Ze svých čtyřiadvaceti kil živé váhy má maximálně jednadvacet. Kdoví jestli. Během týdne.
„Tak pojď, dáme ňamku.“
Očuchá misku a podívá se na mě sametově hnědýma očima. Je to jasné, budeme krmit. Granulku po granulce s kousky masíčka jí strkám do krku, dokud otvírá tlamku. Pak pevně stiskne čelisti.
Dokázala jsem do ní dostat sotva osminu. Zbytek jde do ledničky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ne! Ne ne ne ne ne!!!
Zuzka
Ne! Ne ne ne ne ne!!!
Jako bych to viděla. Úplně přesně. Jenom měla vždycky kolem pětatřiceti kil. Ze schodů a do schodů jsme nosili někdy od zimy. Za posledních pár dní zhubla víc, než tu osminu. Léto 2014. Chjo.
Tak dobře, sama jsem se rozplakala, nemám se v tom hrabat. Ještě pořád to moc bolí.
Ale prostě se to trefilo a chci ti říct, že držím palce a přeju silné nervy a vůbec, ať to jde.
A je to strašně přesně a strašně silně napsané.
Moc Ti děkuju!
Peggy
Moc Ti děkuju!
Přišlo to strašně najednou (i když ty zadní nohy o sobě dávaly vědět trochu už loni), ale to nechutenství mě děsí.
Za posledních pár dní jsem si na Tebe mockrát vzpomněla.
Taky teď brečím... skoro furt...
Na nohy taky trpěla dýl, ale
Zuzka
Na nohy taky trpěla dýl, ale rok dva před se mi ji povedlo ještě slušně rozchodit. Pak už chodila málo. Pomaličku. Ale snažila se vždycky, do posledního týdne. Nechutenství a krmení drobkama z ruky nastalo až na posledních doslova pár dní.
Kdybys potřebovala, jestli ti to pomůže, napiš mi třeba někudy jinudy... je to hrozný, no. Drž se. Dokud ji máš a dokud tě potřebuje, buďte spolu.
Děkuju, písnu!
Peggy
Děkuju, písnu!
Achjo. Achjo. Achjo. Smutné a
Terda
Achjo. Achjo. Achjo. Smutné a bolavé. :( Pejska máme prvního a tohle jsou věci, kterých se upřímně bojím. Stačilo, když mu byla nasazená jaterní dieta a Zvíře šel najednou ze svých krásných šesti a půl kil na pět a půl. U takovýho drobka je vidět každý deko. Ládovala jsem ho dvojnásobkem doporučené krmné dávky a nepřibral. Teď už se srovnal. Má o dvacet deka víc. Na šest kilo už to asi nikdy nedotáhne, ale už aspoň nehubne.
Hodně sil přeju.
Díky! Hlavně aby aspoň trochu
Peggy
Díky! Hlavně aby aspoň trochu jedla...
Au, tohle hodně bolí. Taky
strigga
Au, tohle hodně bolí. Taky jsem zažila, tři roky zpátky. Rozepsala jsem delší komentář, ale.. radši k tomu nebudu říkat víc. Je to hnusný. Přeju hodně sil a držte se obě.
Díky! Nahřejváme bolavý
Peggy
Díky! Nahřejváme bolavý klouby, snažím se, aby se přiměřeně hejbala, aby "nezatuhla", nunám ji a krmím jako tu husu... Vyprazdňování naštěstí funguje, tak snad...
Za obojím může být stařecká
ioannina
Za obojím může být stařecká nedomykavost chlopní. Penuška to měla poslední rok taky. Pokud čas od času kašle, tak je to velmi pravděpodobně ono.
I kdyby ne, dá se ulevit mnoha způsoby. Penuška měla léky na srdíčko a proti artritidě. Dost jí to pomohlo.
Konce jsou těžký. Myslím na vás obě.
(Taky jsme řešily poslední výlety tak, že si Penny odcapala svého půl kilometru, pak jsem ji dala do batohu, ona se tam tři kilometry prospala a zase si šla capat půl kilometru...)
Kašel nemá, jen občas pčíkne,
Peggy
Kašel nemá, jen občas pčíkne, ale to spíš že ji něco zalochtá na čenichu.
Dneska jí uvařím kus kuřecího masa s mrkvičkou, to by do sebe mohla dostat...
Děkuju Ti a drž nám palce - ještě bych ji ráda vzala k vodě, až bude teplo, tam je vždycky ohromně šťastná...
Držím.
ioannina
Držím.
Taky se dají klouby masírovat. Penuša vstávala hranatě, takže spávala vedle mě, vzbudily jsme se, ona do mě šťouchla, já jí prohmatala klouby a rozcvičila jsem ji a pak jsme vstaly. :-) Doporučuju.
Díky, vyzkoušíme!
Peggy
Díky, vyzkoušíme!
Ach, ne...
Profesor
Ach, ne...
Nevzdávám to, hlavně aby to
Peggy
Nevzdávám to, hlavně aby to nevzdala ona...
Bolavé je to,
Faob
ale zase nadějné: když se tak hezky staráš, zvíře pozná.
To doufám... doufám, že chápe
Peggy
To doufám... doufám, že chápe, že i když někdy dělám věci, které jí nejsou moc příjemné, že to je z lásky
Pozná. Zaručeně!
Martian
Pozná. Zaručeně!
Díky! Dneska večer na mě
Peggy
Díky! Dneska večer na mě koukala dost vyčítavě. Nebo jen unaveně...???
Je to dojemné a smutné. Držím
Tora
Je to dojemné a smutné. Držím palce, ať se to ještě srovná.
Vím, jak je hrozné toto prožívat.
Drž se.
Moc Ti děkuju!
Peggy
Moc Ti děkuju!
Ach, až mi vhrkly slzy do očí
ef77
Ach, až mi vhrkly slzy do očí. Je to smutné, ale třeba je ještě naděje!
Doufejme... nevzdávám to...
Peggy
Doufejme... nevzdávám to...
Ach jo... Děláš co můžeš.
Regi
Ach jo... Děláš co můžeš. Držím palce.
Děkuju...
Peggy
Děkuju...
Včera navečer odešla. Počkala, až budeme všichni doma. Držela jsem ji v náručí (hlavičku) a hladila až do konce...
Strašně to bolí...
Je krásné, že počkala. Drž se
Regi
Je krásné, že počkala, aby se mohla rozloučit. Drž se.
Děkuju!
Peggy
Děkuju!
Ještě asi dvě hodiny jsem ležela vedle ní na zemi, hladila jsem ji a ona se mi dívala do očí, snad jsem jí dodala sílu a klid... Pak to byl v podstatě mžik.
Peggy, určitě je nás tady
Martian
Peggy, určitě je nás tady hodně, co si na základě vlastní zkušenosti umíme představit, jak moc to bolí. Drž se!
Děkuju! Děkuju za podporu!
Peggy
Děkuju! Děkuju za podporu!
Je mi to moc líto. Drž se.
strigga
Je mi to moc líto. Drž se. Měla s tebou krásnej život. :)
Děkuju Ti
Peggy
Děkuju Ti
Dobře, že počkala a
ioannina
Dobře, že počkala a rozloučila se.
Drž se. Bude to bolet. Ale potkáte se, ona na tebe počká.
Bolí to strašně...
Peggy
Bolí to strašně...
Poděkovala jsem jí za všechno, hlavně za to, že mě nepostavila před těžké rozhodování a odešla sama, když jsme byli všichni s ní.
Vím, že až přijde čas, zase se sejdeme.
Děkuju Ti.
Double
Peggy
Prosím smazat
Velmi smutné... Ale myslím,
Lee
Velmi smutné... Ale myslím, že se měla v životě dobře. Drž se.
Moc Ti děkuju!
Peggy
Moc Ti děkuju!
Buď ráda, že ses mohla
gleti
Buď ráda, že ses mohla rozloučit. Dvě moje kočičky mi zemřely v náručí, se třetí jsem se rozloučit nemohla a dodnes to cítím jako obrovskou ztrátu, přestože to za pár dnů bude tři roky.
Ano, vnímám to jako dar, že
Peggy
Ano, vnímám to jako dar, že odešla v klidu a že jsem ji mohla držet a snad jí tím i dodávat odvahu a sílu. Pomáhá mi to zvykat si na prázdný byt...
Moc Ti děkuju!