Cesta kapky vody

Padala jsem ve chvějivém letu
do rozpraskaných úst lačné země
kořeny ke mně natáhly své prstíky
vztlakem mě hnaly vzhůru zelenou tmou
zachvěla jsem se v paždí listů
něžně kulatá
než jsem sklouzla do nachových pohárků měkkého mechu
toulala jsem se podzemními cestičkami
sbírala jsem sílu a chlad
až jsem se prodrala na povrch
zurčivě jsem se hnala vpřed
postříbřila jsem bříška ryb
v lukách jsem zpomalila svůj běh
až jsem se zastavila docela
za skřehotání žab
vetkala se do mlžné loktušky chladnoucích rybníků
Sluneční pramáti mne přitáhla do své náruče
a pak jsem padala.
Padala jsem ve chvějivém letu…
Pro ty, kteří chtějí upozornit na to, že koloběh vody je energeticky děsivě náročný: vím to. Ale mám za to, že perpetuum mobile znamená něco ve smyslu: věčně v pohybu.